pondělí 28. března 2011

dušený divočák po toskánsku


Scottiglia di cinghiale, neboli dušený divočák je toskánská specialita. Obvyklá doba pro přípravu tohoto výborného pokrmu je na podzim, ale protože Toskánci scottiglia di cinghiale velmi milují, dávají si maso do mrazáku (a to je co říct), aby byla možnost si jídlo připravit i během roku.
Protože jsme měli ještě nějaké zbytky divočáka na mrazáku, bylo rozhodnuto. Bude toskánský dušený divočák.



ingredience:
  • 1 kg masa z divočáka, nakrájeného na kousky
  • hladká mouka na poprášení masa
  • trochu olivového oleje na opečení masa
  • 1 velká cibule, nasekat na drobno
  • 2 mrkve, nakrájet na tenká kolečka
  • 2 stonky z řapíkatého celeru, nakrájet na proužky
  • 2 stroužky česneku, nasekat na drobno (čínského česneku se musí dát více)
  • 2 lístky sušeného bobkového listu (nebo 4 lístky čerstvého)
  • 1 chilli paprička, nasekat
  • 2 konzervy zavařených rajčat (nebo 800 g nakrájené dužiny z čerstvých a vyzrálých rajčat)
  • 1 dcl suchého červeného vína
  • snítka čerstvé rozmarýny
  • sůl a pepř (hojně) na dochucení
  • nejlépe litinový kastrol s poklicí
Nakrájené, v moukou poprášené maso opéct na oleji dozlatova. Přidat zeleninu, bobkový list, chilli a asi 10 minut společně restovat. Přilít víno a chvilku ho nechat, aby vyprchalo. Přidat rajčata, podlít vodou, šoupnout do trouby na 150 stupňů a několik hodin nechat pomalu dusit, občas zkontrolovat a případně podlít vodou. Během fáze přípravy pokrmu v troubě se můžete věnovat třeba práci na zahrádce, čtení, lenošení,....
Obvyklá příloha jsou vařené brambory nebo chleba. My jsme měli jednou bramborovou kaši a podruhé těstoviny. Šťouchané brambory by také určitě šly.


Jak vidno, recept není vůbec složitý a ani není náročný na čas.
U nás se příprava neobešla bez drobné komplikace, která spočívala v tom, že "věci nebyly tím, čím se zdály být". Totiž, z mrazáku jsem vytáhla poslední 3 balíčky divočáka, ve dvou byly ořezané kosti z kýty a ten třetí měl být kus kýty. Říkala jsem si, že když se ty kosti budou dělat společně s masem, omáčka bude mít lepší chuť a ty zbytky masa z kostí se pak přidají k ostatnímu masu.
Když jsme na podzim kance porcovali a dávali na mrazák, byla jsem líná balíčky popsat. Stalo se to, že ten třetí balíček obsahoval část žeber a ne tu potřebnou kýtu, nebo aspoň kus nějakého jiného masa.
Tak, a budeme mít dušené kosti. To byla naše první reakce, po které následovala rychlá improvizace. Snížili jsme množství ingredienci na polovinu, protože masa z kostí moc nebude. Kosti a žebra jsme obalili v mouce, opekli a pak už šlo vše podle receptu. Po dvou hodinách dušení bylo maso na kostech měkké tak, že odpadávalo. To byl moment, kdy jsme všechno maso z kostí obrali a vrátili ho zpět do omáčky. A vida, nakonec bylo toho masa tolik, že jsme museli přidat i tu druhou půlku ingrediencí a dát vše ještě asi na 2 hodiny dusit do trouby.
Nakonec vše dopadlo k všeobecné spokojenosti a množství masa s omáčkou vystačilo pro 4 lidi na 2 obědy.
Musím ještě zmínit jednu věc. Protože byl synek nemocný a mě úspěšně nakazil nějakou virózou, tak celé jídlo připravil a uvařil můj manžel. On říká, že to bylo pod mým "laskavým vedením a občasným dohledem". No, asi jsem mu občas lezla trochu na nervy, jak jsem mu koukala přes rameno. Nicméně se mu to povedlo na výbornou.

2 komentáře:

  1. Dittu, tak nevím, nevím, ten tvůj nový blog se mi jeví poněkud nebezpečný :o)
    Před chvilkou jsem dojedla salát k večeři a ty na mě s kancem, kdo to má vydržet :o)
    Vypadá fakt dobře!
    Zdravím, Helena

    OdpovědětVymazat
  2. Helčo, ty jsi si to určitě špatně přečetla :-)). To máš mít k obědu a ne k večeři. Navíc, ten kanec není nijak zvlášť tučný (sádlo teda na sobě neměl), celý den se prohání po lese a po poli. V receptu je jenom trochu oleje, takže to je vlastně dietní jídlo. Pokud by jsi měla přece jenom nějaké ty výčitky, během dušení můžeš nasednout na kolo, nebo se jít proběhnout do lesa. No, a ty si děláš starosti, nakonec by jsi ještě zhubla :-)).
    Díky za pochvalu a dobrou noc. Ditta.

    OdpovědětVymazat