jemná rybí polévka

Před deseti lety jsem se ocitla v situaci, kdy nebyl nikdo, kdo by uvařil štědrovečerní rybí polévku. Tehdy nešlo jen o tu polévku, ale i o koupi ryby.
Tohle u nás obstarával s patřičnou péčí můj tatínek a rybí polévka byl jeho majstrštyk. Mamka na přípravu kapra nebyla zato její cukroví a bramborový salát jsou nepřekonatelné.

Táta několik let před tím říkával, ať se dívám, jak ji dělá, ale na vše bylo dosti času. A najednou nebyl, kdo by mě tu polévku naučil. Nevěděla jsem ani jak velké kapry mám koupit, takže jsem dopadla tak, že jsem koupila dva malé a tím pádem bez vnitřností.
Zachránil mě internet. Našla jsem recept na rybí polévku od pana Miloše Štěpničky, který jsem si za ty roky trošku upravila a s výsledkem jsem velmi spokojená. Přeci jen jsem si pár rad a postřehů od táty pamatovala, takže  jeho snaha nevyšla úplně naprázdno. Jeho polévka to ale není a vlastně ani být nemůže, protože i zde platí, že když dva dělají totéž, není to totéž.

výtečný cibulový koláč pro pana Goldoniho

Krapet zvláštní název pro variaci na francouzský cibulový koláč, když pan Goldoni byl Ital, ale vlastně to je celkem v pořádku, protože synek tomuto koláči říká "koláč něco jako pizza".

 A jak se do toho všeho zamíchal pan Goldoni? Je to prosté. Je to takový oslí můstek. Vždy, když je potřeba na nějaké jídlo hodně cibule, vzpomenu si na divadelní představení Goldoniáda Činoheráku v Ústí nad Labem, které jsem viděla několikrát v době, když jsem chodila na gympl. Pokaždé to bylo trochu jiné, ale skvělé a jednou se to "zvrhlo"  tak, že se celé představení protáhlo o dobrou půlhodinu. Diváci brečeli smíchy, herci taky skoro brečeli smíchy, od smíchu se vám začalo dělat až špatně a na jevišti nebyl nikdo, kdo by chtěl momentální improvizaci zastavit, neb se do ní přidali skoro všichni účinkující. Zmíněnou scénu jsem našla na internetu a tak, než budete číst dále, se na ni podívejte. Určitě vás pobaví, stejně jako mě i po těch letech.

nastala doba štrúdlová

V souvislosti s kuchyňskou úpravou jablek mi hned "naskočí" štrúdl, neboli závin.
Na štrúdl je tolik druhů těst, že by se snad jeden ani nedopočítal. Pomalu, co rodina, to recept. Taky máme jeden rodinný, po babičce, ale o tom někdy jindy.

co s bazalkou, když je jí celkem dost?...pesto a mražené bazalkové kostky

Letos mi bazalka dost narostla a to jsem se ještě podělila s kamarádkou a dala jí pár sazenic. Protože už nastalo období, kdy vám úroda může zmrznout během jediné chladné noci, rozhodla jsem se jednat a bazalku sklidila. Na hromadě byly různé druhy - drobné lístky, trochu větší lístky, podlouhlé špičaté lístky a velké lístky. Všechno jsem umyla, postupně balila do utěrky a s utěrkou cvičila (rozuměj máchala) na balkóně, aby se rostliny zbavily vody. Pak jsem je ještě nějakou dobu nechala na talíři, aby doschly.
Ze všech rostlin jsem otrhala (spíš by se tomu dalo říkat oškubala) lístky, dala je spolu s trochou olivového oleje do kuchyňského robotu a rozmixovala. Bazalkovou kaši jsem dala do tvořítka na led (nebo jak se tomu říká) a dala zmrznout. Když vše zmrzlo, nasypala jsem bazalkové kostky do sáčku a dala na mrazák. Část lístků jsem rozmixovala jen hodně na hrubo a část docela hodně na jemno. Zdá se mi, že ta hrubší konzistence je lepší.

podzimní dýňový koláč

Nějak to tu zanedbávám. Ne že bych nic nevařila, ale asi jsem krapet líná zasednout a napsat pár řádek. Teď jsem se trochu rozepsala na příspěvku o Míšni, tak jsem si řekla, že toho musím využít a dát v plén zase jeden recept, než ho úplně zapomenu.

posilující nápoj z černého rybízu

Proč zrovna "posilující"?
Protože v originále se jmenuje blackcurrant cordial, původem je z Velké Británie a oblibu získal během 2. světové války. Tehdy se šťáva z černého rybízu dávala dětem školního věku z důvodu vysokého obsahu vitaminu C.

plněné minicukety

Minulou neděli jsem sklidila první úrodu cuket. Protože to byly minicukety, byla to též miniúrodička, čítající celé tři kusy.  Doufám, že to taky nebyla poslední sklizeň. Nejsem zrovna úspěšný pěstitel, ale snad výsledek mého snažení nebude moc tristní.
Takže, měla jsem tři malé kulaté cukety, velikosti většího tenisáku, porce tak na podráždění žaludku. Ještě že už  synek odjel s babičkou na první prázdninový pobyt, jinak by hlad táhl domem. Cukety jsem vydlabala, opětovně naplnila a upekla v troubě. Výsledek byl více jak uspokojivý. Takže, jak na to!